Rozhovor generálního ředitele Jaroslava Kurčíka

Ministerstvo průmyslu a obchodu v pondělí oznámilo, že odebere firmě Penam z koncernu Agrofert stamilionovou dotaci, kterou získala na linku na výrobu toustového chleba. Resort se tak rozhodl poté, co od Evropské komise získal podklady o nedostatečné inovativnosti projektu.

Podle ministra průmyslu Josefa Síkely posudky, které jsou klíčové pro rozhodnutí o oprávněnosti dotace pro Pekárnu Zelená louka, poskytla Komise v reakci na jeho dopis. Šéf Penamu Jaroslav Kurčík je přesvědčen o tom, že dotace byla v pořádku.

---

Nelze začít jinak než tím, že máte vracet stomilionovou dotaci na výrobní linku na toustový chleba. Podle Evropské komise nebyla dostatečně inovativní. S tím se ztotožnilo i stávající vedení ministerstva průmyslu a obchodu. Trváte na tom, že máte na dotaci nárok?

Ano, trváme. Jsme přesvědčeni o tom, že jsme ve společnosti Pekárna Zelená louka získali dotaci v souladu s českým právem a pravidly, která byla vyhlášena. Nic jsme neporušili a myslíme si, že nakonec dotaci vracet nebudeme.

KOMISE ALE ARGUMENTUJE TÍM, ŽE NĚMECKÁ SPOLEČNOST LIEKEN, KTERÁ STEJNĚ JAKO PENAM SPADÁ POD KONCERN AGROFERT, POUŽÍVÁ STEJNOU TECHNOLOGII V NĚMECKU. CO O TOM SOUDÍTE?

Nevíme, na základě čeho Evropská komise k takovým závěrům dospěla. Jsme přesvědčeni o tom, že naše technologie jsou jiné než technologie v Liekenu.

PORTÁL IROZHLAS.CZ LETOS V LEDNU UVEDL, ŽE BRUSEL NECHAL TENTO PROJEKT OHODNOTIT TROJICÍ SVÝCH EXPERTŮ. INOVATIVNÍ PODLE NICH NEBYL A DALI BY MU MAXIMÁLNĚ 30 BODŮ ZE STA. DOTACI PODLE NICH DOSTAT NEMĚL. BYL TO ROZDÍLNÝ ZÁVĚR PROTI ČESKÝM EXPERTŮM, KTEŘÍ PROJEKT HODNOTILI DŘÍVE A DOPORUČILI DOTACI SCHVÁLIT. POSLEDNÍ EXPERTIZU ZADALO MINISTERSTVO PRŮMYSLU LONI. PODLE SERVERU TENTO EXPERT OHODNOTIL PROJEKT 64 BODY ZE 100. PROČ RŮZNÍ EXPERTI, KTEŘÍ POSUZUJÍ STEJNOU VĚC, DOŠLI K TAK ROZDÍLNÝM VÝSLEDKŮM?

Tato otázka by měla být položena těm příslušným expertům. Na ministerstvu průmyslu a obchodu nyní probíhá určité řízení a my jeho předmět nechceme blíže komentovat do doby, než bude celá věc uzavřená. Nicméně ke zmíněným posudkům se budeme vyjadřovat v rámci toho řízení.

S MINISTERSTVEM ALE JEDNÁTE. JAK JEDNÁNÍ PROBÍHÁ?

S ministerstvem nejednáme, ministerstvo vede řízení, které je pro nás v mnoha ohledech překvapivé. Dodám, že ministerstvo ve své tiskové zprávě a sám ministr prostřednictvím médií a Twitteru předjímají, jak dané řízení skončí, a uvádějí, že je na místě přistoupit k odnětí dotace. Přitom je řízení stále v běhu a ani zdaleka není u konce.

CÍTÍTE SE POŠKOZENI?

Ano.

PROČ JSTE NA LINKU MĚLI DOTAČNÍ NÁROK A NYNÍ HO JIŽ NEMÁTE? JE TO KVŮLI TOMU, ŽE K MINISTERSTVU SE DOSTALY NĚJAKÉ INFORMACE, KTERÉ PŘEDTÍM NEMĚLO?

Opravdu nechci komentovat věc, která je takříkajíc živá. Problém je v tom, že diskuse o té inovativnosti probíhá zejména v mediálním prostoru. Nechci se nikoho dotknout, ale ne každý technikáliím výrobní linky a pekáren rozumí. Představte si to takhle. Když budete porovnávat automobil z roku 1918 a moderní vůz, pořád to bude auto, ale bude, nejen technologicky, úplně jiné. Stejně tak byla a je toustová linka v Pekárně Zelená louka a ty v německém Liekenu jiné.

POZNÁ SE INOVACE NA VÝSLEDNÉM PRODUKTU, TEDY TOUSTOVÉM CHLEBU?

Ano. V Česku jsme vyráběli chleba, který měl kratší trvanlivost. Ke stabilizaci jsme měli chemické látky, které se tehdy používaly běžně, a to jsme chtěli změnit. Zároveň se sem dovážel chleba ze Západu, který nám konkuroval. Proto jsme se rozhodli, že postavíme novou linku s již zahrnutou inovací. Našeho toustového chleba před inovací jsme prodávali 1 100 tun měsíčně, dnes po inovaci je to 1 800 tun. Teď vyrábíme jiný chleba než předtím. Je mimo jiné bez zbytečných konzervantů a je lepší i chuťově a vzhledově.

POJĎME NA DALŠÍ AKTUÁLNÍ TÉMA. NA UKRAJINĚ PROBÍHÁ VÁLKA, OBCHOD S RUSKEM PODLÉHÁ SANKCÍM. TO JSOU VELCÍ PRODUCENTI OBILÍ. BUDE TO DOPADAT NA PODNIKY PENAMU ČI UNITED BAKERIES?

Je to obrovská lidská tragédie. Její dopad pocítí i Česká republika. Ještě loni v březnu stála jedna tuna obilí 5 000 korun, dnes se obchoduje v rozmezí 10 až 11 tisíc korun za tunu. Takže dopad to samozřejmě má. Naše země je sice v pšenici soběstačná, problém je v tom, že Rusko i Ukrajina jsou, co se obilí týče, exportní země. Obilí odtud putovalo na Blízký východ a do severní Afriky. Tím, že dnes Ukrajina obilí nevyváží, tak tamní obchodníci jezdí po evropském trhu a snaží se skupovat přebytky. Ty následně vyváží, což způsobuje obrovskou poptávku a automaticky vzniká tlak na cenu. Když si chce český mlynář zabezpečit obilí, musí zaplatit cenu, která je v daném okamžiku poplatná trhu. To se automaticky promítne do cen mouky pekařům.

A DO TOHO RAPIDNĚ NAROSTLY CENY ENERGIÍ, COŽ TAKÉ PRODRAŽUJE VÝROBU. MÁTE PŘEDSTAVU O TOM, JAK BUDETE ZDRAŽOVAT VAŠE PRODUKTY?

Bohužel budeme muset přistoupit i ke zdražení. Zatím nemohu říct kdy, ale ceny budeme muset upravit ve velmi krátkém horizontu. Ne proto, že chceme více vydělat. Je to ekonomická nutnost. Náklady, které na nás dopadají z hlediska cen obilí a energií, jsou prakticky okamžité.

ZVAŽOVALI JSTE NEBO ZVAŽUJETE ŽÁDOST O POMOC ZE STRANY STÁTU? PŘÍPADNĚ EXISTUJE NĚJAKÝ BOD, KDY BYSTE O ZÁSAH POŽÁDALI?

Je několik možností. Vidíme je v okolních zemích. Ať už jde o zastropování cen energií, odpuštění spotřebních daní nebo snížení DPH u potravin. Rozumím tomu, že liberálnímu ekonomovi se to špatně poslouchá, ale mimořádná situace si žádá mimořádná řešení.

NA UKRAJINU JSTE POSLALI KONVOJ S HUMANITÁRNÍ POMOCÍ. KONKRÉTNĚ ŠLO O MOUKU PRO ORGANIZACI ČLOVĚK V TÍSNI. POMÁHÁTE JEŠTĚ JINAK?

Pomáháme dál. Již při vypuknutí války jsme Člověku v tísni přislíbili dodat až 300 tun mouky, což představuje cca 3,5 milionu korun. Pro představu, na kilo chleba potřebujete asi 0,8 kg mouky. Čtyřicet dva tun mouky již odešlo, nyní čekáme na pokyny, až budeme moct předat další. K tomu aktivně dodáváme pečivo do registrační místnosti Kongresového centra v Praze. Ze začátku jsme tam chleby, rohlíky a jemné pečivo vozili přímo lidem, kteří tam neměli co jíst. Nyní spolupracujeme s Potravinovou bankou. Několikrát týdně vozíme několik tisíc chlebů, a to včetně toho našeho toustového.

MÁTE NĚJAKÉ UKRAJINSKÉ PRACOVNÍKY?

V Penamu a United Bakeries máme něco málo k 500 zaměstnanců z Ukrajiny. Většina z nich jsou ženy. Mužům, kterých je z toho asi 170, jsme nabídli, že v případě, kdyby se chtěli vrátit na Ukrajinu nebo byli povoláni, tak jim návrat umožníme. K vybavení jídlem jim nabídneme i zálohu na mzdu. Těm, co zůstávají v Česku, jsme nabídli pomoc se zaměstnáním jejich rodinných příslušníků. Jsme totiž s prací Ukrajinců spokojeni. Podle posledních informací k nám z ukrajinských uprchlíků nastoupilo sedm lidí do pekárny v Rosicích u Brna a pět lidí do pekárny v Českých Budějovicích