Ze života pekaře

„Pekařinu musí mít člověk rád, jinak u ní nezůstane. Ze začátku u mě ta láska nebyla taková, vznikala postupně. Ale vznikala a proto jsem u pekařiny zůstal.“

V našich pekárnách a mlýnech máme kolegyně a kolegy, kteří to s námi pečou už pěknou řádku let. I mezi nimi je ale výjimečný příběh Pavla Kovala, do nedávna ředitele pekáren Penam ve Zlíně a Břeclavi.

Pavel Koval nastoupil do pekárny hned po vyučení a jak se to tenkrát dělávalo, začal u těch nejhorších prací. Postupně se ale vypracoval, prošel snad všemi pekařskými profesemi, až se v roce 2006 stal ředitelem pekárny. Zní to tak trochu jak příběh z amerického filmu, ale tenhle psal život. Nebo ho spíš psal Pavel Koval sám, o jehož vztahu k pekařině vypovídá jeho úvodní citát. A ještě jednou ho ocitujeme:

„Pekařina ve mně budí hrdost. Hrdost na to, co pro lidi děláme. Není to o samotném oboru, ale o tom, že je potřeba tuhle práci dělat, že je důležitá a když se dělá dobře, cítím z ní uspokojení. Dělat dobře svoji práci pro mě vždy byla otázka cti.“

Od nového roku Pavel Koval předal pomyslné žezlo svým následovníkům a odešel do zaslouženého důchodu. Pavle, přejeme Vám spoustu pohodových let, zasloužený relax a děkujeme za veškerou práci, kterou jste u nás vykonal!